Jak předcházet nehodám manipulační techniky

Manipulační technika je praktickým a užitečným pomocníkem. Její užívání s sebou ale nese několik rizik, která mohou vést k nákladným a v některých případech dokonce fatálním nehodám. Předcházet jim je proto pro skladový provoz stejně důležité jako jejich nasazení samotné.

Nehody vysokozdvižných vozíků ohrožují skladový provoz na několika úrovních. Jednu tvoří zaměstnanci, kteří se následkem nehody manipulační techniky mohou zranit. To může vést nejen k následné absenci, a tedy i k ohrožení plynulosti provozu v případě, že zaměstnavatel včas nesežene vhodnou náhradu, ale také k finančním nákladům spojeným s rekonvalescencí zaměstnance nebo úhradou odškodnění.

Další z nich je plynulost. Skladové provozy bývají často velmi vytížené a jakákoli odstávka pro ně představuje komplikace. Menší nehody, jako je například ťuknutí do regálu v nízké rychlosti při zaskladňování, se mnohdy dají řešit na místě a vyžadují pouze drobné opravy. Závažnější nehody, jako je převrácení vozíku, mohou naopak způsobit odstávku provozu i na několik dnů a významné finanční a v některých případech i personální ztráty. Vždy ale platí pravidlo, že nejlepší nehoda je ta, která se nestane, a to zvláště ve chvíli, kdy existují bezpečnostní opatření či technologické vychytávky, díky nimž lze podobným událostem efektivně předcházet.

Jaké jsou nejčastější příčiny nehod vysokozdvižných vozíků?

Ač se práce s manipulační technikou může na první pohled jevit jako velmi jednoduchá a intuitivní, pro její bezpečné používání je důležitý důkladně vyškolený personál. Je tedy především na zaměstnavateli, aby prověřil schopnosti obsluhy vysokozdvižných vozíků či v případě potřeby zajistil příslušná školení a na základě individuálních dovedností zaměstnanců pečlivě posoudil jejich způsobilost pro konkrétní úkony. Zaměstnanci by na druhou stranu měli při práci s manipulační technikou dbát zvýšené pozornosti a vyvarovat se chování, které zvyšuje riziko nehody. „Především v místech, kde je nutný pohyb mnoha vozíků najednou, riziko kolize mnohonásobně stoupá,“ říká Zdeněk Štrupl, odborný manager prodeje společnosti STILL ČR. Bohužel se také stává, že se zaměstnanci chovají bezohledně – neuváženě pořádají závody nebo řídí vysokozdvižný vozík, ačkoli k tomu nejsou oprávněni. U nehod, které jsou zapříčiněny nedostatečnou zkušeností řidičů, lze například zavést uživatelské profily, které umožní nakládání zboží ve velkých výškách pouze těm s dostatečnými zkušenostmi: „Funkce vozíku může každý provoz přizpůsobit pro jednotlivé zaměstnance,“ vysvětluje Zdeněk Štrupl.

Druhým úhlem pohledu je uspořádání a technické vybavení skladu. V některých jeho částech může být riziko vzniku nehody vyšší než v jiných. To se týká například příliš úzkých uliček nebo míst, kde se zaskladňuje či vyskladňuje ve vysokých výškách, případně průjezdů mezi sklady či výjezdů z nich. Aby se takovým nehodám dalo předejít, je dobré provést analýzu těchto kritických míst a v případě možnosti buď změnit uspořádání, nebo implementovat vhodné technologie, které umožní rizikům předcházet. Pro těžko přístupná místa, kde je zapotřebí zvýšené pozornosti obsluhy, může být vhodným řešením také automatizace, která sníží nebo úplně odstraní chybovost tím, že eliminuje lidský faktor.

Kterých technologií lze využít ke zvýšení bezpečnosti provozu?

Moderní systémy mohou pomocí svých senzorů měřit širokou škálu parametrů a v případě potřeby zasáhnout do řídicího systému vysokozdvižného vozíku – například snížit jeho rychlost.

„Pokud obsluha vozíku neopatrně překračuje rychlost přes výmoly nebo nerovnosti podlahy, senzor tyto otřesy zachytí. Vozík zareaguje zpomalením, aniž by to řidič mohl ovlivnit.“

Zdeněk Štrupl
odborný manager prodeje, STILL ČR

Existují i komplexní řešení v podobě bezpečnostních systémů využívajících rádiové vlny. Ty fungují tak, že jsou vozíky, chodci a také některá zařízení vybaveni radiovými moduly. Pokud si vozidla nebo chodci vzájemně zkříží cestu, jsou oba upozorněni. Stejně tak může systém upozornit obsluhu se zdviženými vidlicemi, když se blíží k bráně, která je příliš nízko. „V takovém případě umí vozík okamžitě zastavit,“ vysvětluje Zdeněk Štrupl.

Pokud se jedná ale jen o riziko vysoké rychlosti, fungují stejně dobře i ultrazvukové senzory, které se instalují na střechu vozíku. „To je obzvláště užitečné, pokud obsluha střídá jízdu uvnitř a venku. Uvnitř se plný výkon vozíku sníží, oproti tomu venku může řidič využít i plný výkon,“ říká Zdeněk Štrupl. Senzor má totiž za úkol pamatovat na to, že by využití plného výkonu ve vnitřních prostorách mohlo vést k problémům. Převrácení vozíků, které bývá způsobeno zvedáním těžkého závaží do nepřiměřených výšek nebo nepřiměřenou rychlostí v zatáčkách, lze rovněž předejít pomocí asistenčních systémů. Ty zpracovávají výpočty a zajišťují automatické snížení rychlosti vozíku, nebo zabraňují přílišnému vysunutí stožáru či jeho kývání.